Chlazení

Autor Ondřej Košťál

Chlazení počítačů má za úkol odvést z vnitřku počítače teplo, vznikající činností aktivních elektrotechnických součástek, které v počítači zajišťují jeho funkčnost. Odvod tepla je proveden pomocí, správného materiálů (měď nebo hliník, kvůli pevnosti, lehkosti a cenně), pasivním nebo aktivním chlazením, vodního chlazení nebo pro extrémní chlazení při taktováním se používá tekutý dusík. Každá firma, která se angažuje ve výrobě chlazení, se snaží vyvinout co nejlepší tvar jak u chladiče pasivního/aktivního, tak u chladiče vodního (tvar kanálků v chladicím bloku).

V dobách sálových počítačů se používaly často extrémní způsoby chlazení letadlovými motory pro vytvoření velké výměny vzduchu nebo kapaliny pod bodem mrazu (tekutým dusíkem nebo oxidem uhličitým). Dnešní sálové počítače se chladí klimatizací celé místnosti nebo jako běžné stolní PC, za použití kovové základny a ventilátoru.

Zdroje tepla v PC jsou: CPU, grafická karta, základní deska, pevné disky, zdroj, operační teploty a vůbec všechno co v PC je produkuje nějaké ztrátové teplo.

Typy chlazení:

• Pasivní -

  Pasivní chladič je kovová nepohyblivá součástka, která má na sobě navařená žebra pro zajištění co největší plochy z důvodu lepšího předávání tepla okolnímu vzduchu. Pasívní chladiče jsou vyrobeny buďto z mědi (dražší) nebo z hliníku (levnější), případně kombinace obou. Často se kombinuje měď jako základna a hliník na žebra, pro dosažení dobrého poměru cena/chladicí efekt.

  Pasivní chlazení je zcela bezhlučné, neobsahuje žádný ventilátor. Aby bylo dosaženo stejného chladicího efektu, musí být chladič podstatně větších rozměrů, než by tomu bylo u chladiče aktivního. Kvůli tomu může někdy být výsledná cena pasivního chladiče vyšší než u aktivního.

• Heatpipes -

  Měděné válce s póry, částečně naplněné kapalinou. Používají se pro převod tepla od základny chladiče k žebrům chladiče, které jsou umístěny dál od základny a více ve volném prostoru a díky tomu se mohou lépe chladit. Používají se, na chladičích CPU, grafických karet a čipsetů

• Aktivní -

  Aktivní chlazení je prováděno proudícím vzduchem. Proud vzduchu je obvykle vytvářen ventilátorem, nejvíce používané ventilátory v počítačích mívají rozměry o hraně 80, 90, 120 mm. Aktivní chlazení je použito pro chlazení procesoru, grafické karty, zdroje nebo pevných disků, případně některé součástky mohou být chlazeny proudem vzduchu vytvořeným poblíž některého dalšího větráčku. Většinou platí, že čím víc má větrák RPM, tím je hlučnější. Díky zvýšenému průtoku vzduchu způsobeným ventilátorem je potřeba podstatně menší velikosti chladiče a díky tomu jsou nižší náklady na výrobu chladiče, i když je součástí ventilátor.

• Kombinované -

  jedná se o chlazení kde je použito jak aktivního i pasivního chlazení. Používá se, hlavně pro chlazení CPU nebo GPU

• Vodní -

  Vodní chlazení vzniklo z nedostatku vhodného chlazení pro počítače s nástupem velmi výkonných sestav. Vodní chlazení je uzavřená soustava, ve které protéká medium, kterým je voda (destilovaná). Okruh sestává z čerpadla, chladičů na jednotlivé chlazené komponenty (CPU, GPU, HDD, paměti RAM atd.), velkého pasivního chladiče („radiátor“), který může obsahovat i chladiče aktivní a případně může být v obvodu i expanzní nádoba, díky níž se dá lépe kontrolovat a doplňovat voda. Vodní chlazení je nejdražší forma chlazení PC. Vypadá však efektně (při tuningu se obvykle voda barví nějakou barvou) a počítač je díky němu i tišší.

• Kapaliny pod 0°C -

  Jedná se o způsob chlazení pomocí tekutého dusíku nebo oxidu uhličitého pro extrémní chlazení komponent při jejich taktování. Je to velice drahý způsob chlazení a není určen pro normální domácí použíti, je vhodný spíše pro nejrůznější testy, lámání rekordů a soutěže.

Další a spíše kuriózní chlazení PC je možnost ho položit do speciální nádoby plné oleje, jelikož olej není vodivý, nenastane zkrat. Dá se použít i destilovaná voda, ale není ideální, protože když se znečistí (rez, oxid uhličitý) tak se stane vodivou.

4 května 2011

Počítačová skříň

Autor Michal Tenkrát

Počítačová skříň (case) slouží k upevnění všech ostatních komponent a částí PC. Nejčastěji se jedná o celokovové šasi se standardizovanými rozměry. Dalším účelem je také ucelení chlazení, resp. ustálení toku vzduchu pro lepší provozní vlastnosti.

Konstrukce

Nejčastěji je skříň vyrobena z plechu (ocel, dural), ale dá se vyrobit i z plastu (plexi) a jiných materiálu. Skříň má odnímatelné boční stěny, které po odstranění odhalí samotnou kontrukci a umožní dělat úpravy uvnitř skříně. Šasi je kostra skříně s vytvořenými otvory a plochami pro upevnění komponentů.

Základem je plocha pro upevnění základní desky. Velikost této plochy je obvykle univerzální pro více typů (ATX – micro ATX, mini ATX, ITX, mini-ITX, DTX,). Rozměry základní desky odpovídají rozmístění otvoru na zadní stěně pro výstupní konektory, upevňovací lišty a rozšiřující karty. Na přední masce skříně jsou obvykle umístěny ovládací prvky (tlačítko reset a start), indikační prvky (LED) a pár konektorů (USB, audio, FireWire).

Další částí jsou upevňovací šachty. Každá skříň má 5,25“ a 3,5“ šachty buď s čelním panelem, nebo bez panelu. Rozdíl mezi šachtou s čelním panelem, a bez panelu je v tom, že do šachet se čelním panelem se upevňují komponenty, ke kterým potřebujete mít přístup (optické mechaniky, FDD apod.) a do šachet bez panelu se dávají obvykle disky. Počet šachet závisí na celkové velikosti skříně.

Dále jsou tam místa pro upevnění ventilátoru (8,12,14 cm), některé skříně ještě mají nadstandardní výbavu, kterou představují např.: teploměry, displeje nebo další místa pro chlazení.

Tvar a rozměry

Skříně se vyrábí v různých velikostech pro různé typy základních desek. Dělí se na dva základní typy: „nastojato“(tower) a „naležato“(desktop).

• - Skříně „naležato“ leží na boční stěně a tím pádem je deska upevněna vodorovně. Jejich nevýhodou je, že zabírají hodně místa a nejsou moc oblíbené. Výhodu mají takovou, že základní deska a rozšiřující karty mají díky své poloze přirozené chlazení. Typy těchto skříní jsou desktop, slim, booksize a desknote.
• - Skříně „nastojato“ leží na spodní straně a tím pádem zabírají nejméně místa. Výhodou je vodorovné upevnění mechanik. Nevýhodou pak je svislé umístění základní desky, kvůli kterému jsou pak rozšiřující karty umístěny vodorovně a chladičem směrem dolu, což je nejhorší možný směr. Tento typ je mezi uživateli nejrozšířenější a nejoblíbenější. Příkladem jsou skříně tower, bigtower, miditower, minitower (skříně typu tower se liší počtem 5,25“ šachet a proto mají rozlišnou výšku).

Určitým aspektem je i design skříně, který podléhá módním trendům. Můžete si zakoupit umělecky upravené skříně – malby, výřezy, doplňky, osvíceny atd. V dnešní době převládá černá, stříbrná barva. Úprava vzhledu skříně se nazývá casemodding.

4 května 2011